|
|
Užití transkraniální stimulace stejnosměrným proudem v léčbě tinitu a jeho psychických komorbidit
Mareš, Tadeáš ; Anders, Martin (vedoucí práce) ; Klírová, Monika (oponent) ; Slovák, Matěj (oponent)
Teoretická část naší práce je rozdělena do tří kapitol a poskytuje soudobý systematický literární přehled problematiky tinnitu, neurostimulace a vybraných neurostimulačních metod v jeho terapii. První kapitola obsahuje přehled historie, epidemiologie, etiopatogeneze, teoretických modelů vývoje, diagnostiky, léčebných metod a komorbidit tinitu. Druhá kapitola shrnuje historii, principy, praktickou aplikaci, využití a profil nežádoucích účinků metody transkraniální stimulace stejnosměrným proudem(tDCS). Třetí kapitola popisuje využití neurostimulačních metod v terapii tinitu, zejména syntetizuje poznatky předchozích prací, srovnává použité protokoly a identifikuje pozitivní vliv prodloužených intervalů mezi jednotlivými aplikacemi tDCS na terapeutické účinky. Výzkumná část hodnotí krátkodobé a dlouhodobé účinky tDCS na míru subjektivního vnímání tinitu, depresivních a úzkostných příznaků a kvality života měřených dotazníkovými metodami. Jde o prospektivní, randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou klinickou studii s 39 účastníky s diagnózou chronického, nepulzujícího tinitus. Výzkumný protokol zahrnoval šest aplikací bifrontální tDCS ve dvou po sobě jdoucích týdnech, s odstupem 48 až 72 hodin a intenzitou proudu 1,5 mA po dobu 20 minut. Dotazníkové hodnocení bylo provedeno před...
|
|
|
Komparativní studie využití vysokovýkonné a nízkovýkonné laserterapie při léčbě tinnitu.
Farská, Tereza ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Vláčilová, Ivana (oponent)
Název: Komparativní studie využití vysokovýkonné a nízkovýkonné laseroterapie při léčbě tinnitu Cíle: Zjišťování účinnosti vysokovýkonné a nízkovýkonné laseroterapie na snížení hlasitosti chronického tinnitu a zlepšení kvality života u pacientů trpících chronickým tinnitem. Dále vzájemné porovnání efektu obou typů laserů. Metody: Do experimentu bylo zařazeno celkem 18 probandů, kteří podstoupili vyšetření otorinolaryngologem, neurologem a kineziologické vyšetření fyzioterapeutem. Ke sběru dat bylo využito dotazníku TSCHQ, v rámci kterého bylo zahrnuto škálové hodnocení hlasitosti tinnitu. Hodnocení kvality života bylo šetřeno pomocí dotazníku THI. Pro zjištění efektu laseroterapie byla porovnána data získaná z obou dotazníků před a po intervenci. Ke statistickému zpracování bylo využito metod deskriptivní statistiky a nonparametrických testů. Homogenita skupin byla porovnána pomocí Mann-Whitneyho testu, Wilcoxonův test byl použit pro porovnání efektu laseru v rámci jedné skupiny. Kvalitativní data byla vyhodnocena pomocí Chi-kvadrát testu. Hladina významnosti byla stanovena na 5 % (α = 0,05). Výsledky: Prokázalo se, že HILT má statisticky významný pozitivní efekt na snížení intenzity chronického tinnitu, LLLT nikoliv. Vysokovýkonný laser je tudíž efektivnější v léčbě chronického tinnitu než...
|
|
|
Komparace léčby tinnitu vybranými terapeutickými přístupy.
Klíma, Jiří ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Vláčilová, Ivana (oponent)
Autor: Bc. Jiří Klíma Název: Komparace léčby tinnitu vybranými terapeutickými přístupy Cíl: Cílem této diplomové práce je zjistit účinnost vybraných terapeutických přístupů při léčbě subjektivního chronického tinnitu, jimiž je manuální terapie, terapie nízkovýkonným laserem a kognitivně behaviorální terapie, a zjistit, která z těchto metod je nejúčinnější. Dalším cílem je shrnout aktuální poznatky o této problematice. Metody: Diplomová práce je zpracována formou literární rešerše. Nejprve jsou rozebrána aktuální teoretická východiska, poté jsou stanoveny cíle práce a výzkumné otázky, následně je popsána metodika práce a prezentovány výsledky. V diskuzi jsou tyto výsledky podrobněji rozebrány. V neposlední řadě jsou popsány limitace této diplomové práce i analyzovaných studií. Výsledky: Celkem bylo nalezeno 13 studií, které odpovídají stanoveným kritériím. Na základě těchto studií se zdá, že manuální terapie i kognitivně behaviorální terapie vede k významnému snížení závažnosti tinnitu u některých pacientů se subjektivním chronickým tinnitem. Výsledky studií zkoumající účinek terapie nízkovýkonným laserem byly rozporuplné, ale většina z nich došla k závěru, že je rovněž účinná pro snižování závažnosti tinnitu u pacientů se subjektivním chronickým tinnitem. O tom, který z přístupů je nejefektivnější...
|
|
|
The influence of manual therapy of cervical spine and temporomandibular joint on tinnitus.
Sakr, Mohamad ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Vláčilová, Ivana (oponent)
Abstraktní Zhodnocení účinnosti fyzikálních intervencí pro cervikogenní a temporomandibulární klouby k redukci tinnitu. Tato systematická studie dále hodnotí různé přístupy k fyzioterapii a optimálnímu řízení tinnitu. Metodologie: Byla provedena systematická revize potenciální literatury následujících směrnic PRISMA. Provedlo se komplexní elektronické hledání v databázích PubMed, CINAHL, Science Direct, Embase, Cochrane knihovna a Scopus od roku 1991 do října 2022. Byla posouzena standardní rozdíl intervence uvnitř a mezi studiemi. Posouzení kvality náhodných a nestandardizovaných kontrolních studií bylo provedeno pomocí hodnocení rizika zkreslení Cochrane a Newcastle-Ottawa stupnice, resp. Výsledky Do této systematické studie bylo zahrnuto 9 studií (1 kohorta a 8 klinických studií). Celkem bylo zahrnuto 470 pacientů. K popisu výsledků byly použity vizuální analogová stupnice (5 studií), inventář handicapu tinnitu (4 studie) a samo-designované dotazníky (3 studie). Různé manuální terapie byly použity k intervenci a všechny z nich prokázaly statisticky významný účinek na zlepšení subjektivního tinnitu u pacientů. Závěr Výsledky této systematické studie naznačují příznivou roli manuální terapie pro řízení tinnitu. Byla zaznamenána významná změna v intenzitě bolesti, závažnosti a povědomí o tinnitu. Klíčová...
|
|
|
Vestibulární funkce u pacientů po kochleární implantaci
Matějková, Michaela ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Koutná, Sára (oponent)
Ztráta sluchu je nejčastějším smyslovým postižením. Více než 5 % světové populace trpí invalidizující ztrátou sluchu, která postihuje přibližně jednu třetinu osob starších 65 let. V těch případech, kdy naslouchadla nejsou dostatečným řešením těchto potíží, je standardním postupem léčby kochleární implantace. Ta, alespoň zčásti, nahrazuje funkci vláskových buněk, které již nejsou schopny stimulovat primární sluchové neurony. V souvislosti s kochleární implantací však existují obavy týkající se potenciálního rizika poškození funkce vestibulárního aparátu i vzniku či zhoršení nevestibulárních problémů jako je tinnitus, závrať a poruchy orofaciální oblasti. Cíle: Teoretické shrnutí zásadních informací k vestibulárnímu systému a kochleární implantaci a hodnocení vestibulárních i nevestibulárních funkcí po kochleární implantaci a vlivu případných abnormit na kvalitu života pacientů. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno 20 osob ve věku 28-64 let, které byly minimálně 6 měsíců po kochleární implantaci. Všechny tyto osoby absolvovaly vyšetření subjektivní zrakové vertikály, statickou posturografii a vyplnily pět dotazníků - Dizziness Handicap Inventory, Tinnitus Handicap Inventory, Facial Disability Index, Beck's Anxiety Inventory a Beck's Depression Inventory. Celkové i dílčí výsledky z vyšetření statické...
|
|
|
Využití zvířecích modelů při studiu mechanismů subjektivního tinnitu.
Dittrichová, Jana ; Tureček, Rostislav (vedoucí práce) ; Kašík, Petr (oponent)
Tinnitus, fantomový sluchový vjem, je jednou z hlavních audiologických poruch postihujících významnou část lidské populace. Mechanismy, které jsou základem tohoto stavu, však stále zůstávají nejasné. Zvířecí modely představují významný nástroj při zkoumání patogeneze sluchových onemocnění. Předkládaná bakalářská práce uvádí přehled nejvýznamnějších poznatků o možnostech detekce přítomnosti tinnitu u laboratorních zvířat, zejména potkanů a myší, jeho neurálních korelátech ve sluchovém systému savců a také rizikových faktorech, které vedou k jeho vzniku a udržování. Bylo zjištěno, že nejčastějšími příčinami vzniku tinnitu je senzorineurální ztráta sluchu, jež je vyvolána expozicí zvířat nadměrnému hluku nebo ototoxickým látkám, a také genetické predispozice. Tyto faktory způsobují maladaptivní změny v centrální sluchové dráze a ty jsou pravděpodobně odpovědné za chronický průběh onemocnění. Nalezené změny zahrnují zejména hyperaktivitu neuronů sluchových jader mozkového kmene a zvýšenou synchronicitu v okruzích primární sluchové kůry. Pomocí zvířecích modelů bylo také zjištěno, že významná část pozorovaných patofyziologických změn vyplývá z oslabené GABAergní inhibice ve sluchové dráze. To naznačilo směr, jakým by se mohl vydat preklinický výzkum zaměřený na vývoj nových léčiv audiologických poruch...
|
|
|
Využití fyzioterapeutických prostředků u některých druhů tinnitu
Housová, Barbora ; Procházka, Miroslav (vedoucí práce) ; Smékal, David (oponent)
Práce je rozšířením původní bakalářské práce vedené pod názvem: Využití fyzioterapeutických prostředků u některých druhů tinnitu. Původní verze je doplněna především o novější poznatky z oblasti patogeneze a terapie fyzioterapeutickými prostředky. Stěžejným bodem diplomové práce byla dotazníkové akce, jejímž prostřednictvím byla provedena studie, která zkoumala kvalitu života pacientů s tinnitem. Ke studii byl využit upravený dotazník sestavený Newmanem et al. (1999) Tinnitus Handicap Inventory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kvalita života pacientů po operaci vestibulárního schwannomu
Hajná, Barbora ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Chovanec, Martin (oponent)
Vestibulární schwannom je benigní nádor ze Schwannových buněk vestibulárního nervu. TMezi nejčastější projevy patří jednostranná porucha sluchu a tinnitus, závrať a poruchy funkce lícního a trojklanného nervu. Jednou z možností léčby tohoto onemocnění je chirurgické odstranění nádoru. Během operace zpravidla dochází k úplnému přerušení vestibulárního nervu a současně je zde riziko poškození dalších hlavových nervů, zejména nervu sluchového a lícního. Tato práce se zabývá změnami kvality života pacientů následkem operační léčby vestibulárního schwannomu, v souvislosti s poruchou rovnováhy, tinnitem a parézou lícního nervu.
|
|
|
Kvalita života osob se získaným sluchovým postižením v dospělém věku
Vondřičková, Věra ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na kvalitu života osob se získaným sluchovým postižením ve věku mezi čtyřiceti a šedesáti lety. V teoretické části je nastíněna fyzická, psychická a sociální charakteristika osob v daném věkovém rozpětí a dále jsou definovány základní pojmy týkající se sluchových vad, jejich diagnostiky, kompenzace a také je vysvětlen pojem kvalita života. Praktická část diplomové práce se věnuje analýze kvalitativního výzkumu, který autorka práce realizovala. Cílem této diplomové práce především je objasnit, jak lidé se získaným sluchovým postižením hodnotí svou kvalitu života - jak si tento pojem vykládají, jaké aspekty do něj zahrnují, a do jaké míry získané sluchové postižení má vliv na jejich subjektivní kvalitu života. Za tímto účelem byly realizovány rozhovory s několika informanty. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že zásadní vliv na kvalitu života jedinců má především spokojenost s rodinným životem a zaměstnáním. Informanti popisují občasné problémy v komunikaci, které zapříčiňuje jejich získané sluchové postižení, nicméně se tyto obtíže zatím negativně neodráží do stavu jejich subjektivně pociťované spokojenosti. Analýza výsledků šetření přinesla poznání, že většinová společnost mnohdy nemá pro osoby se získaným sluchovým postižením dostatečné pochopení. Významný činitel,...
|
|
|
Lokalizace GABAB receptoru v dorzálním kochleárním jádře a sluchové kůře myši za fyziologických a patologických podmínek
Melichar, Adolf ; Králíková, Michaela (vedoucí práce) ; Malínský, Jan (oponent)
GABAB receptory hrají důležitou roli v regulaci excitability neuronů a stability neuronálních mikrookruhů. Bylo zjištěno, že dysregulace GABAergní signalizace se účastní řady onemocnění a patologických stavů (epilepsie, anxieta ad.). Výsledky současného výzkumu naznačují, že nerovnováha v inhibičním přenosu, způsobená mimo jiné změnami v expresi GABABR ve sluchovém systému, může být příčinou tinnitu. Cílem této práce bylo stanovit distribuci GABAB receptoru a jeho přídavné podjednotky KCTD12 ve sluchové kůře a dorzálním kochleárním jádře (DCN) myši. Dále pak byla sledována změna lokalizace GABAB receptoru v DCN u myší vystavených akustickému stresu. GABABR byl exprimován napříč celou sluchovou kůrou, a to jak na těle buněk, tak na výběžcích neuronů. Naproti tomu KCTD12 se nacházel ve specifické frakci buněk podskupiny VIP a cholecystokinin pozitivních interneuronů. V DCN se GABABR a KCTD12 protein nacházely ve všech vrstvách jádra a ve všech zkoumaných podtypech buněk (fusiformních, cartwheel a hvězdicových). Po akustickém traumatu docházelo ke zvýšené internalizaci GABAB receptoru specificky ve fusiformních buňkách, které vysílají eferentní vlákna z DCN. Nedostatek proteinu KCTD12, vedl k přesunu receptoru do intracelulárních oblastí u všech sledovaných buněk (fusiformních, cartwheel a...
|
host ::
RSS.